Elektrické podlahové vytápění má své výhody a můžete po něm sáhnout iv této době. Ano, i přesto, že dnes by se měli při provozu domu co nejvíce využívat obnovitelné zdroje energie, mezi které ta elektrická nepatří. Nebo patří?
Přednosti elektrických kabelů
Velkou výhodou elektrického podlahového vytápění je jeho jednoduchá realizace. Tradičním reprezentantem tohoto systému jsou elektrické topné okruhy nebo rohože, které se uloží těsně pod nášlapnou vrstvu, obvykle do flexibilní stěrky nebo samonivelačního potěru. Teplo se pak produkuje přímo v nich – elektrický proud protéká vodiči, čímž se vodivý materiál ohřívá, podobně jako např. elektrická spirála na ohřev vody.
Toto teplo se pak předává přímo (t. J. Bez teplonosného média) buď do místnosti, nebo akumulační hmotě podlahy. Není tedy nutná plynová přípojka, komín ani rozvody topné vody, což znamená nižší investici do takového systému. Samozřejmě, i zabudování topných kabelů do podlahy něco stojí, jejich instalace je však jednodušší než realizace klasické teplovodní podlahovky.
Elektrické podlahové vytápění je však výhodné i z hlediska spotřeby energie. Jedním z důvodů je velmi přesná a rychlá regulace, díky čemuž můžete rychle dosáhnout požadovanou teplotu a jednoduše ji udržovat bez zbytečného přetápění, a to v každé místnosti zvlášť. No úspornost vyplývá i ze samotného principu velkoplošného sálavého vytápění.
pozitiva sálání
Ano, i elektrické topení může být úsporné. Jde totiž o to, jak se elektřina na vytápění používá. Výhodnost nízkoteplotního velkoplošného vytápění, ke kterému patří i elektrická podlahovka, spočívá například iv tom, že na přenos tepla využívá sálání. Je to nejefektivnější způsob, protože při něm jako tepelný nosič neslouží vzduch, ale teplo se přenáší pomocí tepelných vln přímo na předměty, povrchy, lidí …
Sálavé teplo (ať už od ohně, slunce, nebo podlahy) člověk vnímá jako přirozené a příjemné a na to, abyste měli pocit komfortu, stačí nižší teplota vzduchu v místnosti. Vy sami jste totiž ohřívání sálajícím teplem. Při sálavém vytápění se proto cítíme komfortně už při teplotě vzduchu 18 – 19 ° C, při konvekčním (např. Radiátory) až při 20 – 22 ° C. A protože zvýšení teploty vzduchu o 1 ° C znamená spotřebu energie vyšší o 6%, nižší teplota vzduchu při sálavém vytápění znamená úsporu energie bez snížení komfortu.
Přečtěte si také
Na pozemku se starou zahradou vyrostl rodinný dům s loukou na střeše a vytápěný sluncem
Obecnou výhodou sálavého podlahového vytápění je také optimální rozložení teplot v prostoru. Vzduch v místnosti se totiž ohřívá až druhotně, od zahřátých předmětů, zatímco při konvekčním vytápění je to naopak – nejdříve se ohřeje vzduch, což způsobí jeho proudění: ohřátý stoupá vzhůru, když odevzdává teplo okolí, postupně se ochlazuje a klesá dolů. Důsledkem je teplotní rozdíl mezi podlahou a stropem.
Zatímco při sálavém vytápění je to na celou výšku místnosti 1 až 2 ° C, při konvekčním je rozdíl 1 ° C na každých 30 až 50 cm výšky. Abyste tedy dosáhli příjemnou teplotu i při podlaze, třeba při konkvekčnom vytápění dodat mase vzduchu v místnosti více energie. Tento rozdíl je nejvýraznější ve vysokých prostorách, například pokud chcete mít obývák efektně otevřenou až do krovu.
V energetické třídě AO se elektrické podlahové vytápění uplatní zejména v kombinaci s dalšími zařízeními, které využívají obnovitelné zdroje energie.
Nejen pod dlažbu
Ve topných podlahách se topná rohož (resp. Vodič) uloží obvykle do akumulační vrstvy betonu nebo anhydridu, případně do stěrky či lepidla na tuto akumulační vrstvu. Pod beton (resp. Anhydrid) se aplikuje tepelněizolační podložka, která brání úniku tepla do podkladní nebo nosné konstrukce. Jako vrchní vrstva je přirozeně ideální dlažba, není to však jediný typ podlahové krytiny, pod který se elektrické podlahové vytápění hodí. Ačkoli se to na první pohled možná nezdá, vhodnou volbou je i vinyl nebo korek.
Korek má sice velmi dobré tepelněizolační vlastnosti, což by mohlo znamenat, že je na podlahové vytápění nevhodný, účinnou izolační vrstvu však vytvoří až při větších tloušťkách. To, že v tloušťce běžné podlahové krytiny se na podlahové vytápění hodí, ověřila společnost Fenix laboratorním testem. Korkové dlaždice byly při něm nalepeny na anhydridové desce s instalovanou topnou rohoží Ecofloor, a to asi 5 cm pod povrchem, tak, aby se teplo z elektrických kabelů dostatečně rozneslo do plochy a teplota na povrchu byla rovnoměrně rozložena.
Pod topnou rohoží byla tepelná izolace z 2 cm tlustého extrudovaného polystyrenu. Měření ukázalo, že teplota podlahy se z pokojové teploty 21,5 ° C zvýšila na 29 ° C a dále již nerostla, a to i bez použití podlahové sondy termostatu.
