Nedaleko Prahy stojí v zeleni nenápadný rodinný dům. Majitel ho budoval sám, vlastníma rukama téměř tři roky. Je až neuvěřitelné, že tato moderní stavba je postavena z hlíny, dřeva a slámy. Patří přitom nejen k prvním slaměným domem v Čechách postaveným v pasivním standardu, ale stala se i vítězem v kategorii Stavba a absolutním vítězem soutěže E.ON. Energy Globe.
Dům z hlíny, dřeva a slámy
Dvoupatrový „slamáčky“ je dům se sedlovou střechou s mírným sklonem, založený na betonových pilotách nad terénem. Charakteristická je jeho zasklená jihozápadní stěna se smrkovou fasádou. Všechny ostatní stěny jsou slaměné, s minimem oken.
Dům Jana Chvátala a jeho rodiny vizuálně ladí s okolní přírodou, a to nejen díky zeleným střechám a dřevu, ale zejména jeho nízké spotřebě – přírodní tepelná izolace zajišťuje, že dům potřebuje k vytápění jen velmi málo energie. Tomu pomáhá i vzduchotechnika se systémem zpětného získávání tepla a také převážně zasklená jižní fasáda. Energie, kterou přes okna přinášejí sluneční paprsky i během mrazivých dnů, stačí na příjemné vyhřátí celého prostoru.
Architektura rodinného domu vychází z pasivního konceptu. Stavba se otevírá směrem k jihozápadu velkými zasklenými plochami nejen kvůli výhledem na pozemek, ale také kvůli solárním ziskem. Směrem na sever, východ i západ jsou otvory na domě naopak minimalizovány, okna zde plní funkci odvětrávání a doplňkového osvětlení prostoru.
Architektura rodinného domu vychází z pasivního konceptu. Stavba se otevírá směrem k jihozápadu velkými zasklenými plochami nejen kvůli výhledem na pozemek, ale také kvůli solárním ziskem. Směrem na sever, východ i západ jsou otvory na domě naopak minimalizovány, okna zde plní funkci odvětrávání a doplňkového osvětlení prostoru. JAKUB MORAVEC
Slunce navíc poskytuje díky střešní fotovoltaické elektrárně i elektrickou energii na provoz elektrospotřebičů a dohřev teplé vody. V zamračených dnech si majitelé přitápějí dřevem v krbu. Tímto způsobem vytápění zatěžují obyvatelé slaměného domu přírodu jen minimálně.
„Energie potřebná pro provoz 160 m2 stojí naši čtyřčlennou rodinu jen kolem 700 Kč měsíčně (cca 27 €). Dešťovou vodu ze střechy využíváme na splachování toalet a zalévání zahrady. Díky tomu ušetříme ročně více než 40% pitné vody. Vodou ze střechy nad terasou zas doplňujeme naše malé zahradní jezírko, „vysvětluje Jan Chvátal provoz úsporného domu v číslech.
Dům s pravidelným obdélníkovým půdorysem je nepodsklepený, má jedno nadzemní podlaží a podkroví. Sedlová vegetační střecha s mírným sklonem 10 ° a většími přesahy poskytuje dostatečnou ochranu fasády před povětrnostními vlivy i před letním sluncem. Okna na jižní fasádě jsou chráněny pergolou, z terasy pod ní se dá pohodlně přejít přímo do zahrady.
Dům s pravidelným obdélníkovým půdorysem je nepodsklepený, má jedno nadzemní podlaží a podkroví. Sedlová vegetační střecha s mírným sklonem 10 ° a většími přesahy poskytuje dostatečnou ochranu fasády před povětrnostními vlivy i před letním sluncem. Okna na jižní fasádě jsou chráněny pergolou, z terasy pod ní se dá pohodlně přejít přímo do zahrady. JAKUB MORAVEC
„Chtěl jsem ukázat, že dům ze slámy může být moderní nejen na pohled, ale i z hlediska provozu a údržby. A také, že je možné postavit si ho svépomocí. „
Jan Chvátal, majitel
Interiér plný dřeva má silnou atmosféru. Je to i díky unikátnímu schodišti z jasanového dřeva se zábradlím ve tvaru stromu. Přírodu do interiéru vnášejí i hliněné omítky, vlastnoručně vyrobený nábytek, široké dřevěné parapety, oheň v krbu a zejména plynulé propojení vnitřního a vnějšího prostoru díky zasklené jižní stěně.
Interiér plný dřeva má silnou atmosféru. Je to i díky unikátnímu schodišti z jasanového dřeva se zábradlím ve tvaru stromu. Přírodu do interiéru vnášejí i hliněné omítky, vlastnoručně vyrobený nábytek, široké dřevěné parapety, oheň v krbu a zejména plynulé propojení vnitřního a vnějšího prostoru díky zasklené jižní stěně. JAKUB MORAVEC
Příklad a inspirace pro ostatní
Jan Chvátal měl k přírodě vždy blízko. To byl také hlavní důvod, proč se rozhodl pro ekologickou stavbu. Na vlastním projektu ukázal, že slaměný dům lze postavit svépomocí a zároveň může být moderní tak na pohled, tak z hlediska provozu.
„Chtěli jsme dům, který by byl co nejšetrnější k přírodě. Způsob stavby ze slámy nás nadchl hned od začátku, „říká. Už při jeho výstavbě vzniklo minimum odpadu, protože použili převážně přírodní a obnovitelné materiály. Na stavbě pracoval majitel vlastníma rukama a na plný úvazek celé tři roky.
